OBSAH DUSÍKU V PÍCI LUČNÍHO POROSTU PŘI POUŽITÍ ROZDÍLNÝCH SYSTÉMŮ HNOJENÍ

Poulík Zdeněk

Obsah dusíkatých látek, zvláště bílkovinné povahy, patří k nejvýznamnějším ukazatelům kvality objemné píce. Lze jej ovlivnit celou řadou faktorů, z nichž k nejvýznamnějším patří dusíkaté hnojení, zahrnující dávku živiny, druh hnojiva a termín a způsob jeho aplikace. Výživu travních porostů lze realizovat v systému minerálního nebo organického hnojení, případně jejich vzájemné kombinace. Vzhledem k tomu, že na typicky kejdových hospodářstvích s velkou produkcí kejdy vyvstává potřeba zabezpečit výživu travních porostů výhradně tímto organickým hnojivem, zaměřili jsme se na experimentální porovnání účinnosti dusíku pocházejícího z organického (kejda skotu) a minerálního (LAV) zdroje při shodné úrovni výživy u dočasného lučního porostu.

Problematika byla řešena ve čtyřletém maloparcelovém pokusu s travním porostem, tvořeným ze 30 % jetelovinami (jetel luční, jetel plazivý) a 70 % travami (kostřava červená, lipnice luční, bojínek luční, jílek vytrvalý, mezirodový hybrid Felina). Experiment probíhal v chladnější a vlhčí lokalitě bramborářského výrobního typu v nadmořské výšce 550 m s průměrnou roční teplotou 6,0 oC a průměrným ročním úhrnem srážek 736 mm. Půdu na stanovišti pokusu lze charakterizovat jako glejovou fluvizem, vytvořenou na nekarbonátových nivních sedimentech, jílovitohlinitého zrnitostního složení, s hladinou podzemní vody v hloubce 0,72 m. Z agrochemického hlediska se jedná o půdu extrémně kyselou (pH/KCl 3,81), s velmi nízkým obsahem minerálního dusíku, přístupného fosforu a vápníku, dobrým obsahem přístupného draslíku a velmi vysokým obsahem přístupného hořčíku.

V rámci systému minerálního hnojení byl použit ledek amonný s vápencem (27 % N), granulovaný superfosfát (8,4 % P) a draselná sůl (49,8 % K), v rámci systému organického hnojení kejda skotu různé kvality (4,1 - 10,4 % sušiny, 0,25 - 0,42 % N, 0,09 - 0,18 % P a 0,17 - 0,43 % K). Dávka živin byla u obou systémů hnojení stejná a pohybovala se na průměrné úrovni 200 kg.ha-1 N, 62 kg.ha-1 P a 178 kg.ha-1 K. V případě kejdy bylo počítáno s 80 % využitím dusíku. Dusík v minerální formě byl dělen k jednotlivým sečím v poměru 50:30:20 %, aplikace PK hnojiv proběhla každoročně na jaře. Kejda byla aplikována v prvních dvou letech experimentu na podzim, v dalších dvou na jaře před obrůstáním porostu, vždy povrchovým postřikem.

Předmětem hodnocení byl obsah dusíku v sušině píce lučního porostu v jednotlivých sečích, stanovený destilátorem Kjeltec-auto. Dosažené výsledky uvádí následující tabulka:

Průměrný obsah dusíku v sušině píce lučního porostu (%):

Výrazné rozdíly v obsahu dusíku mezi oběma systémy hnojení byly zaznamenány zejména v 1. seči a souvisely s různými termíny aplikace organického hnojiva. V letech 1992 - 93 při podzimní aplikaci kejdy došlo k poklesu obsahu dusíku v píci z 1. seče o 11,5 % v porovnání s aplikací průmyslových hnojiv, a to v důsledku vyšších ztrát dusíku z povrchově aplikované kejdy v průběhu zimního období. Vyšší ztráty zejména amoniakální formy dusíku se promítly i do nižší produkce sušiny v 1. seči a rovněž do celkové produkce v I. užitkovém roce (Římovský, Poulík, Rikanová, 1995). V dalších sečích byl obsah dusíku v píci proměnlivý, bez jednoznačné závislosti na použitém systému hnojení.

Naproti tomu v letech 1994 - 95 při jarní aplikaci kejdy byl obsah dusíku v píci o 19,7 % vyšší po organickém hnojení, a to nejen v souvislosti s vyšší dávkou dusíku při jednorázové aplikaci kejdy k 1. seči na rozdíl od dělené aplikace dusíku v průmyslových hnojivech, ale také v důsledku vyššího využití dusíku z kejdy v průměru o 16,7 % (Poulík, 1997).

Výsledky experimentu lze shrnout v tom smyslu, že kejda v systému organického hnojení travních porostů je z hlediska obsahu dusíkatých látek v píci, ale i dalších kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, téměř rovnocenným hnojivem s minerálními hnojivy za předpokladu, že je aplikována v období, zabezpečujícím nižší ztráty dusíku a vyšší produkční účinnost (jaro před obrůstáním porostu). Je-li třeba aplikovat kejdu z důvodu nižší kapacity jímek již v podzimním období, je vhodné v tomto termínu přednostně využívat aplikační techniku zamezující vyšším ztrátám dusíku, tj. hlavně diskové aplikátory, schopné zapravit kejdu hlouběji do proříznutého drnu.