ZMĚNY OBSAHU MINERÁLNÍHO A MINERALIZOVATELNÉHO DUSÍKU BĚHEM VEGETACE VYBRANÝCH ZELENIN

Pavlíková Daniela, Tlustoš Pavel, Najmanová Jana

Otázky optimální výživy dusíkem jsou diskutovány již řadu let. Velká pozornost je věnována stanovení obsahu a dynamice minerálního N, ale i obsahu mineralizovatelného N - dusíku, který se během vegetace uvolní mineralizačními procesy, a využití těchto údajů pro určení dávky N k plodinám (Vaněk et al., 1995, 1996, 1997 a Petr et al., 1995).

Materiál a metody

K ověření možnosti využití stanovení minerálního a mineralizovatelného N k upřesnění dávky dusíku pro vybrané zeleniny byl na pokusném pozemku SZeŠ v Čáslavi založen tříletý maloparcelkový pokus na šedozemi. Před založením pokusu byl pozemek vyhnojen 50 t kvalitního kompostu na ha. Agrochemická charakteristika půdy je uvedena v tab. 1. Vybrané zeleniny (celer, kapusta, pór) byly pěstovány na parcelkách o velikosti 8 m2 ve čtyřech opakováních. Dávky N (60 a 180 kg N . ha-1 k celeru a kapustě, 40 a 120 kg N . ha-1 k póru) byly aplikovány v 27 % ledku amonném s vápencem před sázením zelenin.

Agrotechnické údaje pokusu jsou shrnuty v tab. 2.

Schéma pokusu

Půdní vzorky byly odebírány z ornice do hloubky 20 cm před založením pokusu, dvakrát během vegetace a po sklizni zelenin (tab. 3). Podle zjištěného obsahu minerálního N bylo určeno přihnojení var. 3 a 5 dávkou 60 kg . ha-1 (tab..2). Var. 4 s ohledem na zjištěný vysoký obsah mineralizovatelného N nebyla přihnojována (byla bez N jako var. 1). Obsah minerálního dusíku byl stanoven v čerstvě odebrané zemině v 1 M výluhu KCl kolorimetricky na přístroji SKALAR. Ke stanovení mineralizovatelného N bylo použito aerobní inkubační metody (Pavlíková, 1992). Obsah mineralizovatelného N představuje nárůst minerálního N během inkubace. Po sklizni byl hodnocen výnos jednotlivých zelenin.

Výsledky a diskuse

Sledování obsahu minerálního a mineralizovatelného dusíku v tříletém pokusu potvrdilo především vliv obsahu organické hmoty v půdě a počasí na jejich dynamiku. Obsah minerálního dusíku je shrnut v grafu 1, obsah mineralizovatelného N v grafu 2. V prvním pokusném roce byl po prvním odběru stanoven nejnižší obsah minerálního N ze všech tří pokusných let. Nízký obsah dusíku byl pravděpodobně způsoben déle trvajícím suchem, kdy v květnu 1992 spadlo pouze 26 % srážek dlouhodobého normálu. Další období bylo již srážkově příznivější, což se projevilo nárůstem obsahu Nmin. na všech variantách. Podobně se vliv počasí projevil i v dalších pokusných letech, především v období prvního odběru v druhém pokusném roce (srážky představovaly 80 % dlouhodobého normálu). Protože byl v prvním i druhém pokusném roce po prvním odběru stanoven nízký obsah Nmin. (21 a 30 mg . kg-1), bylo provedeno přihnojení 60 kg N . ha-1 na variantě 3, hnojené podle stanoveného obsahu minerálního dusíku. V druhém roce pokusu bylo vzhledem k nízkému obsahu Nmin. přihnojení provedeno i po druhém odběru. Hnojení 180 kg N (120 kg N ve třetím pokusném roce) zvýšilo obsah minerálního N po celou dobu vegetace. K nejvyššímu nárůstu došlo okamžitě po aplikaci, a to o 50 až 113 % v porovnání s kontrolní variantou. Ke změnám došlo především u nitrátového dusíku, zatímco obsah amonného N se téměř neměnil. Aplikace 60 kg N (40 kg N ve třetím pokusném roce) na var. 5 obsah minerálního dusíku v porovnání s kontrolou nezvýšila.

Obsah mineralizovatelného dusíku ovlivnil vysoký obsah organické hmoty na pokusném stanovišti (3,1 - 3,7 % Cox). Nejvyšší hodnota byla stanovena na počátku pokusu - 135 mg N . kg-1. S poklesem obsahu Cox klesala i hodnota zjištěného mineralizovatelného dusíku na počátku vegetace. Protože hodnoty mineralizovatelného N ukazovaly na dostatečný obsah dusíku, nebyla tato var. 4 po celé trvání pokusu přihnojena. S výjimkou prvního pokusného roku, kdy došlo po aplikaci 180 kg N k poklesu mineralizovatelného N, hnojení dusíkem výši stanoveného mineralizovatelného N průkazně neovlivnilo. V třetím pokusném roce byl po druhém odběru zjištěn na všech variantách vysoký obsah minerálního dusíku ale žádný mineralizovatelný N. To bylo pravděpodobně způsobeno velmi suchým obdobím květen až červenec 1994 (spadlo pouze 45 % dlouhodobého normálu), po kterém následovalo období s vysokými srážkami. Stejné zjištění pro tento pokusný rok uvádějí i Vaněk et al. (1996).

Výnos pěstovaných zelenin uvádí graf 3. Mezi jednotlivými variantami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Ani hnojení 180 kg N . ha-1 nevedlo k nárůstu výnosu pěstovaných zelenin, protože zeleniny využily k tvorbě výnosu především dusík z půdní zásoby. Toto zjištění je v souladu s výsledky analýz s 15N, které ukazují, že na celkovém odběru N sklizněmi se výrazně podílí půdní dusík a dusík z hnojiv tvoří jen asi 30 % celkově odebraného dusíku (Vaněk et al., 1989).

Souhrn

Výnosové výsledky ukazují, že na daném stanovišti veškerou potřebu N pěstovaným zeleninám poskytla půda s kompostem a nebylo účelné hnojení dusíkatými hnojivy.

Na úrodných stanovištích s vysokým obsahem Cox. je vhodné optimalizovat dávku N podle obsahu minerálního a mineralizovatelného N v půdě.

Tab. 1 Agrochemická charakteristika stanoviště

x po sklizni kapusty byla vyseta hořčice na zelené hnojení

Tab. 2 Agrotechnické údaje pokusu

Tab. 3 Termíny odběru půdních vzorků

Graf 1 Obsah minerálního N během vegetace

vybraných zelenin (mg N . kg-1)

Graf 2 Obsah mineralizovatelného N během vegetace

vybraných zelenin (mg N . kg-1)

Graf 3 Výnos pěstovaných zelenin (%)

(kontrola = 100 %)