Newsweek: Záchrana amazonského pralesa

Lidé v Amazonské nížině žijí podle krutého kalendáře. Každý rok v lednu pokácejí farmáři, rančeři a dřevorubci kus pralesa o velikosti Havaje. V červenci, kdy ustanou deště, zapálí zbývající odpad. Letos však byla obloha modrá, řetězové pily mlčely a na dohled nebyl žádný buldozer. Z okna dvoumotorové Cessny se divočina jeví nekonečná a nedotčená, jak musela vypadat kdysi při příchodu Portugalců před pěti sty lety, píše časopis Newsweek. Po letech zpráv o ničení amazonského pralesa, největšího tropického deštného pralesa na světě, se zdá, že nakonec se začíná něco dít pro zastavení tohoto trendu. Prales však není mimo nebezpečí - naplavování a mýcení jsou zvyky staré jako sama Brazílie. Loni v srpnu zuřily lesní požáry na ploše velké jako Evropa. Nezákonné vypalování lesa se však už neobjevuje tak často jako před několika lety. Příčinou je několik čestných státních zaměstnanců, kteří využívají dostupnou technologii satelitních snímků i práci v terénu a kteří začali uskutečňovat to, co se nepodařilo bezpočtu zasedání OSN. Přišli totiž s donucovací metodou, která funguje. Není pochyb, že s tímto úspěchem souvisí tlak špatné publicity. Během 80. let zaplavili les dřevaři, chovatelé dobytka a malí farmáři s řetězovými pilami a buldozery. Šlo snad o největší frontální útok na les ve 20. století. Příliv ustal v roce 1988, kdy jeden farmář zabil Chica Mendese, sběrače kaučuku a obránce deštného pralesa, z něhož se pak stal ekologický mučedník. Ekologický summit v Riu de Janeiru v roce 1992 přiměl brazilské úřady ke snaze očistit jméno tohoto státu. Nikdo neočekával, že změna přijde z brazilského státu Mato Grosso. Toto území o rozloze 90.000 kilometrů čtverečních s úrodnou červenou půdou, kde vegetační období vládne po celý rok, bylo v první linií brazilské zemědělské expanze. Pěstuje se zde především sója, bavlna a další plodiny. Není divu, že Mato Grosso bylo kdysi zodpovědné za polovinu kácení pralesa. V Amazonii, kde je půda tradičně chudá (životodárné látky pocházejí ze stromů a rostlin, ne ze země), museli farmáři a statkáři pronikat stále hlouběji do lesa, aby se uživili. To se však vymklo z ruky. "Byl to chaos," vzpomíná Paulo Leite, ředitel lesních zdrojů ekologického úřadu v Mato Grosso (FEMA). Představitelé byli po léta neschopni nebo neochotni učinit drancování přítrž. Špatně vybavené federální úřady pro životní prostředí zaměstnávaly úderné oddíly, které se snažily dopadnout provinilé farmáře při činu. Určení toho, kde byl prales kácen a v jaké míře, však bylo hádankou. To vše zjednodušovalo situaci zkorumpovaným úředníkům, kteří byli ochotni přijímat úplatky. Obrat nastal bez legislativy, jednání nebo zázraků, stačila jen stará technika. Obrázky z amerického satelitu Landsat byly dostupné po léta, ale jen několik činitelů vědělo, jak je použít. Jednoho dne v roce 1999 se několik úředníků rozhodlo položit snímky na mapu. Tato kombinace přinesla mocný nástroj pro snížení odlesňování. Kliknutím myši mohli inspektoři nejen říct, kolik pralesa bylo zničeno, ale také to, kdo jej má na svědomí a kde. Terénní týmy pak vyrazily ve vozech vybavených systémy na zjišťování polohy a výtisky satelitních map. Pachatelům bylo zasíláno oznámení o pokutě společně s poštovní poukázkou, což byl skutečně systém odolný proti korupci. Letos takto Mato Grosso za nezákonné odlesňování a vypalování získalo asi 24 miliónů dolarů. Případné neplatiče odrazuje energické pronásledování a přísné pokuty. Hlídání deštného pralesa satelitními snímky se zdá být drahé, ale není. Celý ochranný program Mato Grossa, který financuje Světová banka, skupina nejvyspělejších zemí světa G7 a Brazílie, vyjde asi na milión dolarů ročně. Brazílie by údajně mohla sledovat celou amazonskou oblast za pouhé tři milióny dolarů ročně, což je zlomek případných vybraných pokut. Renomovaný ekolog Philip Fearnside odhaduje, že Mato Grosso zachránilo od roku 2000 ročně asi 319.000 hektarů pralesa. Navzdory nedávným požárům se mýcení za posledních deset let výrazně snížilo a kácení kleslo o 32 procent, zatímco jinde v Amazonii rostlo. Brazílie se nyní připravuje vyvážet tento program do celého regionu a dokonce i do zahraničí.