STÁRNUTÍ OSIV HRACHU VE VZTAHU K VÝNOSU, ZDRAVOTNÍMU STAVU A KVALITĚ SKLIZENÝCH SEMEN
11. 3. 1997 | Odborné konference
RNDr. Michal Ondřej, CSc.
Ing. Lenka Odstrčilová
AGRITEC výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Šumperk
Produkce kvalitního osiva luskovin je negativně ovlivňována širokým komplexem příčin, mezi něž patří stáří osiv, jejich životaschopnost a zdravotní stav. Zdravotní stav osiv je ovlivňován průběhem povětrnostních podmínek jednotlivých ročníků a infekčním tlakem patogenů. Patogeni napadají buď nadzemní části rostlin a přecházejí na semena (skvrnitosti, antraknózy, diskolorace), nebo poškozují kořenový systém, krčky a stonkové báze, čímž narušují přívod vody a živin do reproduktivních orgánů a snižují ukládání N-látek (proteinů) v semenech. Rozvoj kořenových a krčkových chorob způsobuje navíc předčasné (nouzové dozrávání rostlin. To vše má vliv nejen na pokles HTS, ale i na celkový pokles životaschopnosti a vitality sklizených semen. Méně vitální semena při klíčení snáze podléhají mikrobiální destrukci a jsou ve zvýšené míře citlivější k různým stresorům (např. k fytotoxinům parazitických a saprofytických hub).
V každém vzorku osiv lze se stanovit procentický podíl semen se sníženou hodnotou HTS, vypovídající o zdravotním stavu porostů v průběhu vegetace. Výše tohoto podílu patří k parametrům určujícím kvalitu osiv.
Malá semena s nízkou hodnotou HTS ztrácejí při skladování svou vitalitu rychleji než semena s vyšší hodnotou HTS. Vliv stárnutí osiva rozdílných hmotnostních frakcí HTS na citlivost k fytotoxinu Fusarium equiseti (produkující diacetoxyscirpenol) je možné zjišťovat v testech in vitro (tab. 1).
Osivo hrachu ze sklizně roku 1993 bylo kalibrací roztříděno do rozdílných hmotnostních frakcí HTS (A = 239 g, B = 189 g, C = 139 g a D = 96 g). Získané frakce byly testovány v intervalech pěti měsíců (celkem po dobu 35 měsíců) na citlivost k fytotoxinu Fusarium equiseti. Fytotoxický filtrát k testům byl po celou dobu hodnocení uchováván v ledničce. Máčená a nabobtnalá semena (24 hod. ve vodě) byla umístěna do Petriho misek na filtrační papír s fytotoxinem. Na každé misce o průměru 10 cm byly tři filtrační papíry navlhčené 5 ml roztoku fytotoxinu. Po deseti dnech byla odpočtem zjišťována schopnost přežívání a regenerace klíčenců. Testy prokázaly značné rozdíly v citlivosti na fytotoxin. Vyšší frakce HTS regenerovaly uspokojivě po dobu 25 měsíců, než se začal projevovat pozvolný pokles této schopnosti. Nízké frakce HTS s dobou skladování ztrácely schopnost regenerace velmi rychle. Po 15 - 20-ti měsících tato schopnost klesala k nulovým hodnotám. Opakovaný pokus s novým osivem ze sklizně 1994 (frakce HTS: A = 227 g, B = 192 g, C = 130 g a D = 90 g) prokázal stejnou závislost mezi velikostí semen, dobou skladování a citlivostí k fytotoxinu.
Shodné kalibrované frakce osiva použité v testech in vitro byly vysety ve dvou variantách (nemořené a mořené VITAVAXem 200 FF v dávce 250 ml/100 kg osiva) v polních maloparcelkových pokusech roku 1994 a opakovaně po přeskladnění i roku 1995. Pro srovnání bylo v roce 1995 vyseto i čerstvé osivo shodné odrůdy (ze sklizně 1994). Výsledky hodnocení vlivu velikosti, stáří a moření osiva na zdravotní stav, výnosové parametry a kvalitu sklizených semen jsou uvedeny v tab. 2.
Výsledky polních maloparcelkových pokusů prokázaly pozitivní vliv vyšší HTS na zdravotní stav, výnos a kvalitu sklizených semen. Výsev staršího osiva negativně ovlivnil některé parametry. Moření osiv prokázalo své opodstatnění jak u čerstvého, tak i u přeskladňovaného osiva a to u všech hmotnostních frakcí. V průměru u všech frakcí zhoršil výsev staršího osiva oproti čerstvému u nemořené varianty vzcházivost o 15,5 %, výnos o 33,4 %, zvýšil výskyt odumírajících rostlin o 163,7 % a u sklizených semen snížil podíl větších semen (frakcí A + B) o 40,3 %. Moření osiv u čerstvého osiva zvýšilo v průměru dvou let u všech frakcí vzcházivost o 8,2 %, výnos o 31,8 %, podíl větších semen o 40,2 % a snížilo odumírání rostlin o 54,9 %. Obdobně se pozitivně projevilo moření i u výsevu staršího osiva v roce 1995. Vzcházivost byla vyšší o 18,3 %, výnos o 59,5 %, podíl větších semen o 75,3 % a odumírání rostlin se snížilo o 65,7 %.
Pozitivní přínos moření osiv ke zlepšení kvality sklizených semen byl ověřován roku 1996 v polních maloparcelkových pokusech u dvou odrůd hrachu - Komet a Tyrkys (tab. 3). Z mořících přípravků byly použity Wolfen - thiuram (250 g/100 kg osiva) a Vitavax 200 FF (250 ml/100 kg osiva). Z biologických přípravků byl použit granulovaný Kupralit (nosič) s bioagens Supresivit (Trichoderma harzianum) v dávce 2 g na řádek 1 m aplikovaný při setí a to jednak v kombinaci s nemořeným osivem a jednak s osivem mořeným Vitavaxem. Třicátý den po vzejití byly odebrány vzorky ke zjištění stupně mikrobiálního rozkladu zbytků semen. U nemořené varianty byla dekompozice semen téměř úplná (97,5 - 100 %) a z napadených semen se hniloba (mykózy a bakteriózy) rozšířila na kořenové krčky, kořeny a epikotyl. U mořených osiv byla dekompozice vysetých semen snížena u Wolfen-thiuramu o 42,5 -54,2 % a u Vitavaxu o 94,5 - 95,1 %. Moření osiv Vitavaxem účinně zabránilo přechodu patogenů z rozkládajících se semen na kořeny, krčky a stonkové báze. To umožnilo dobrý rozvoj kořenového systému a snížilo množství odumírajících rostlin v průběhu vegetace. Pozitivní vliv moření osiv Vitavaxem se projevil následně ve zvýšené dynamice růstu, výnosu semen u obou odrůd nad 10 %, HTS, počtu semen v lusku, podílu větších semen (frakcí A + B) a větší délce lusků. U kombinace moření osiv Vitavaxem a aplikací granulovaného bioagens byl zjištěn synergický efekt.
Tab. 1.: Vliv stárnutí osiva rozdílných hmotnostních frakcí HTS na citlivost k fytotoxickým metabolitům Fusarium equiseti (odr. Bohatýr). Intervaly hodnocení - po pěti měsících
Frakce | Regenerace a přežití klíčenců v testech in vitro | ||||||
HTS | prosinec 1993 | květen 1994 | říjen 1994 | březen 1995 | srpen 1995 | leden 1996 | červen 1996 |
- | Osivo ze sklizně 1993 | ||||||
A 239 | 82,2 | 76,8 | 81,0 | 81,5 | 79,0 | 74,6 | 63,2 |
B 189 | 73,5 | 74,0 | 68,5 | 64,0 | 59,2 | 55,5 | 47,0 |
C 139 | 43,3 | 40,0 | 35,6 | 21,2 | 6,0 | 1,2 | 0,0 |
D 96 | 19,0 | 11,5 | 2,2 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
- | Osivo ze sklizně 1994 | ||||||
A 227 | - | - | 86,5 | 86,0 | 84,7 | 83,0 | 82,5 |
B 192 | - | - | 82,0 | 83,2 | 80,0 | 72,6 | 65,6 |
C 130 | - | - | 56,8 | 47,2 | 30,5 | 18,4 | 8,2 |
D 90 | - | - | 44,6 | 21,0 | 5,3 | 0,0 | 0,0 |
Tab. 2 : Vliv moření hrachu (odr. Komet a Tyrkys) na zdravotní stav, výnosové parametry a kvalitu sklizených semen (maloparcelkový pokus na provokačním poli v Temenici 1996)
Varianta | Vzchá-zivost | Dekom-pozice | Odumřelých rostlin za | Výnos semen (g) | HTS (g) | Průměrná délka | Počet semen | Zastoupení hmotnostní | ||||
- | (%) | semen 30. den | vegetaci pozice semen 30. den | z parcely (% ko) | z 1 rostliny (% ko) | - | lusků (cm) | v lusku | frakce HTS (A + B) | |||
KOMET | ||||||||||||
Kontrola | 75,8 | 97,5 | 12,7 | 100,0 | 100,0 | 250 | 7,16 | 5,3 | 55,5 | |||
Wolfen - thiuram | 80,0 | 45,8 | 13,0 | 99,6 | 105,5 | 251 | 7,28 | 5,4 | 59,4 | |||
Kupralit TH | 80,8 | 98,2 | 8,5 | 80,7 | 78,1 | 229 | 7,50 | 6,0 | 55,3 | |||
Vitavax 200 FF | 81,6 | 5,5 | 2,5 | 115,6 | 110,9 | 265 | 7,52 | 6,0 | 70,0 | |||
Vitavax+ Kupralit TH | 86,6 | 5,5 | 2,0 | 127,2 | 115,6 | 269 | 7,77 | 6,1 | 73,5 | |||
TYRKYS | ||||||||||||
Kontrola | 89,6 | 100,0 | 9,3 | 100,0 | 100,0 | 258 | 6,37 | 4,4 | 49,2 | |||
Wolfen - thiuram | 90,8 | 57,5 | 11,4 | 110,4 | 110,5 | 262 | 6,33 | 4,4 | 52,7 | |||
Kupralit TH | 91,6 | 100,0 | 5,6 | 100,4 | 104,6 | 261 | 6,80 | 4,5 | 45,6 | |||
Vitavax 200 FF | 89,4 | 4,9 | 0,0 | 115,9 | 118,3 | 273 | 6,82 | 4,4 | 64,8 | |||
Vitavax+ Kupralit TH | 90,8 | 4,6 | 0,0 | 115,2 | 117,5 | 278 | 6,91 | 4,6 | 66,0 |
Tab. 3.: Výsledky polních maloparcelkových pokusů (1994, 1995) s výsevem osiva hrachu (odr. Bohatýr) ze sklizně 1993. Vytříděného do rozdílných hmotnostních frakcí. Hodnocení vlivurozdílných hmotnostních frakcí HTS, stáří osiva a moření osiv (VITAVAX 200 FF) na zdravotní stav a výnosové parametry
Frakce HTS | Vzcházivost (%) | Odumřelých rostlin za vegetaci (%) | Výnos semen na 1 rostlinu (g) | Podíl frakcí A+B ve sklizeném osivu (%) | |||||||
- | nemořeno | mořeno | nemořeno | mořeno | nemořeno | mořeno | - | ||||
Rok 1994 (výsev osiva z roku 1993) | |||||||||||
A 239 | 86,4 | 90,3 | 3,2 | 1,9 | 4,8 | 6,2 | 58,2 | 69,6 | |||
B 189 | 87,0 | 91,5 | 3,0 | 1,5 | 4,6 | 6,0 | 52,0 | 65,8 | |||
C 139 | 80,6 | 87,3 | 7,8 | 3,3 | 3,3 | 4,3 | 33,6 | 50,7 | |||
D 96 | 73,4 | 81,5 | 18,9 | 8,5 | 2,6 | 3,5 | 18,2 | 36,5 | |||
průměr | 81,8 | 87,6 | 8,2 | 3,8 | 3,82 | 5,0 | 40,5 | 55,6 | |||
Rok 1995 (výsev osiva z roku 1993) | |||||||||||
A 239 | 83,0 | 87,8 | 9,9 | 4,2 | 3,6 | 5,2 | 42,2 | 56,8 | |||
B 189 | 80,0 | 85,6 | 11,8 | 5,6 | 3,0 | 4,6 | 35,0 | 51,5 | |||
C 139 | 61,4 | 78,8 | 23,2 | 9,0 | 2,3 | 3,5 | 14,4 | 38,8 | |||
D 96 | 51,0 | 73,5 | 37,9 | 13,7 | 1,2 | 2,8 | 4,2 | 20,6 | |||
průměr | 68,8 | 81,4 | 20,62 | 7,07 | 2,52 | 4,02 | 23,9 | 41,9 | |||
Rok 1995 (výsev osiva z roku 1994) | |||||||||||
A 227 | 88,6 | 91,5 | 4,0 | 1,6 | 4,6 | 6,0 | 56,8 | 67,6 | |||
B 192 | 88,0 | 91,2 | 4,4 | 1,8 | 4,4 | 5,8 | 50,3 | 66,0 | |||
C 130 | 79,2 | 88,6 | 6,6 | 3,0 | 3,5 | 4,6 | 29,6 | 50,4 | |||
D 90 | 68,4 | 83,3 | 14,7 | 6,7 | 3,0 | 4,1 | 21,3 | 42,5 | |||
průměr | 81,05 | 88,6 | 7,42 | 3,27 | 3,87 | 5,12 | 39,5 | 56,6 |
Zdroj: Odborné konference, 11. 3. 1997
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 01.05.2025 05:18