Stříteský získal prestižní cenu
12. 11. 2001 | Olomoucký den
Snímek "L.V.A. viděti - o přírodě a lidech Lednicko-valtického areálu" prostějovského filmaře Ivana Stříteského získal na říjnovém mezinárodním festivalu Agrofilm 2001 v Nitře Velkou cenu "MAGNA MATER" udělenou vládou Slovenské republiky. Filmový dokument natočil Stříteský společně s brněnskou režisérkou a scenáristkou Jarmilou Kocourkovou. Dvacetiminutový videosnímek uspěl v konkurenci devadesáti filmů zvíce než dvou desítek států světa, např. I z Kanady, USA nebo Indie. Stříteskému s Kocourkovou se podařilo v dokumentu úspěšně spojit pohledy na historický odkaz našich předků i na současné dění. Nenásilnou formou ukazují na potřebu rovnováhy mezi silami přírody a silami lidí a na jejich vztahy ke krajině. Proto může divák v jejich snímku sledovat nejenom nádherné záběry tamní fauny a flóry v průběhu čtyř ročních období, ale například i práci rybářů, zkušeného pytláka při lovu, letní pohodu lidí na pláži u rybníka nebo ochutnávání darů moravské země ve vinařském sklípku. Celý film přitom jako by spojovalo jedno - úcta a respekt člověka ke krajině, ať už se jedná o hospodářskou činnost nebo snahu o udržení a rozvoj jejích estetických hodnot. "Chtěli jsme ukázat, že krásná místa jsou často kousek od nás, nemusíme za nimi jezdit k moři nebo do vysokých hor, " říká o filmu Stříteský. "A také připomenout, jak vypadá krajina, když na ní člověku záleží, " dodává. Na příkladu Lednickovaltického areálu připomíná, jak je důležité, když se lidé dokáží dohodnout - lesníci, ochranáři přírody, památkáři, vodohospodáři i starostové obcí. "Vtom kraji se prostě potkali lidé a začali si rozumět. Není to ale jenom jejich výsada, " dodává Stříteský a zdůrazňuje: "Něco podobného se s úspěchem daří i na Prostějovsku. Například v biokoridoru u Čehovic, podél Hloučely nebo v okolí Protivanova, kde zemědělské družstvo buduje meze, osazuje polní cesty stromy a keři a stará se o lepší vzhled krajiny. " Stříteský tvrdí, že vzhled svého okolí může pozitivně ovlivňovat každý, od zahrádkáře až po úředníka, který rozhoduje o státních dotacích na krajinotvorné projekty. Připomíná v této souvislosti, že v Prostějově vznikl už v roce 1873 "Spolek k ozdobování města stromovím", který se zasloužil o založení parků, botanické zahrady či osázení břehů Hloučely. Sepětí člověka s přírodou je podle Stříteského důležité i pro vznik dobrého filmu. Nestačí jenom někam přijet s kamerou a začít točit. "Pokud se chcete okraji a lidech, kteří vněm žijí, něco dovědět, stát se jeho součástí, musíte zajít i do hospody, popovídat si s tím pytlákem. . . Přitom se člověk doví nejvíc. " Dokladem takového přístupu k filmování je i oceněný film. Stříteský s Kocourkovou ho sestavili ze záběrů pořízených v průběhu tří let. A co znamená pro Stříteského, autora téměř padesáti filmů většinou s tematikou přírody a zemědělství, tak významné ocenění v mezinárodním měřítku? "Díky tomu film nezapadne. Uvidí ho diváci, kteří by se sním jinak asi nesetkali, " říká prostějovský filmař. "Původně byl určen na podporu místního cestovního ruchu, ale teď počítám, že ho uvidí i lidé, případně děti a mládež na více místech v republice. "
Fotografie:
Základ pro desítky filmů z dílny prostějovského Skifilmu vzniká v normálním panelákovém bytě.
FOTO MILAN BRAUNER
Zdroj: Olomoucký den, 12. 11. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 30.04.2025 23:27