VĚCNÝ NÁVRH ZÁKONA O MYSLIVOSTI MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
1. 4. 2001 | Svět myslivosti
Pro věcný návrh byly do určité míry použity výsledky práce “Týmu pro formování názoru na nový zákon o myslivosti”. Ten pracoval při MZe několik let, ale ke shodě názoru na filosofii zákona nedošel.
V předkládaném věcném záměru zákona o myslivosti se jeho zpracovatelé přiklonili k názoru biologů a nazvali zvěř přírodním bohatstvím státu. Myslivost pojali jako činnost zajišťující rovnováhu mezi ochranou živočišných druhů a jejich vlivem na hospodářské aktivity člověka. Přitom konstatovali, že vztah člověka ke zvěři je považován za obecně ceněnou kulturní hodnotu našeho národa a myslivost plní nejen hospodářskou a ochranářskou funkci ve společnosti, ale i další prospěšné funkce, jako je např. tvorba a formování krajiny, utváření spolkového života, vytváření pracovních příležitostí apod.
Autoři návrhu ve zdůvodnění nezbytnosti změnit současný zákon o myslivosti vycházeli z toho, že od vydání poslední zásadní novely zákona o myslivosti v roce 1992 došlo k přijetí nebo změně řady rozhodujících zákonů. Po roce 1992 došlo též k zásadním změnám ve vlastnictví honebních pozemků. Mimo to rovněž chyběla znalost předpisů EU včetně jejich závaznosti pro naši republiku a v roce 1992 také nebyla závazná povinnost harmonizace s komunitárním právem. Rovněž některá zmocnění v platném zákoně o myslivosti neodpovídají nově přijatým zásadám Ústavy ČR. Na základě této analýzy navrhovatelé konstatovali, že současný zákon umožňuje nejednoznačný výklad, např. schvalování plánů mysliveckého hospodaření a kontrolu jejich plnění, že existují nesrovnalosti v právech a povinnostech mysliveckých hospodářů a podmínek pro odebírání loveckých lístků, že není jasně stanoveno, která řízení orgánů státní správy podléhají správnímu řízení a která nikoliv, a že není harmonizován s právem EU ve věci ochrany volně žijících živočichů.
Za povšimnutí stojí, že ve zdůvodnění nezbytnosti vytvoření nového zákona není oblíbený argument kritiků současného zákona o myslivosti, že jsou jím pošlapávána vlastnická práva.
Vlastní věcný návrh definuje některé základní pojmy a zavádí například nový pojem podnikání v myslivosti. Definice práva myslivosti zůstává nezměněna. Změna je v utváření honiteb, které vychází z dobrovolného rozhodnutí vlastníků. Orgány státní správy by uznávaly honitby ve správním řízení, ale do utváření honiteb by vstupovaly jako subjekty úředně potvrzující vytvořené honitby a dozírající nad právy a právem chráněnými zájmy ostatních vlastníků honiteb a účastníků tohoto řízení. Měly by však možnost tvořivě zasáhnout do procesu tvorby honiteb v případech, kdy by měly být porušeny přirozené potřeby vyskytujících se druhů zvěře, znesnadněno obhospodařování zvěře, nebo v případě nečinnosti vlastníků honebních pozemků.
Minimální velikost honiteb by se podle předkládaného záměru neměla měnit, je zde pouze navržena minimální výměra obor 100 ha.
Navrhovatel též upravuje pořadí zájemců o nájem společenstevních honiteb, ve kterém jsou na prvním místě myslivecká sdružení vytvořená z členů honebního společenstva.
Návrh řeší kontrolu ulovené zvěře a značení ulovené nebo nalezené zvěře plombami, včetně kontroly plnění plánů mysliveckého hospodaření. Odbornou úroveň mysliveckého hospodaření by měl zajišťovat myslivecký hospodář a jeho zástupce. Myslivecký hospodář má podstatně více práv a povinností než podle současné dikce zákona a musí splňovat nejen kvalifikační předpoklady, ale též odbornou praxi a být bezúhonný.
Pro usměrňování chovu některých druhů zvěře se mají podle návrhu zřizovat oblasti pro chov zvěře, které se v minulosti osvědčily a byly krátkozrace zrušeny. Nově by mohly být za účelem zvýšené ochrany a zachování ohrožených druhů ve volné přírodě zřizovány tzv. myslivecké rezervace.
Náhradu škod způsobených zvěří, na zvěři a využitím práva myslivosti by zřejmě řešila samostatná vyhláška, ale v návrhu je zdůrazněna spoluodpovědnost poškozeného za ochranu svého majetku.
V oblasti mysliveckého vzdělávání se navrhovatel vrací k osvědčenému vícestupňovému vzdělávání a rozlišuje “Zkoušku z myslivosti”, Zkoušku pro myslivecké hospodáře”, Zkoušku pro myslivecké stráže” a “Vyšší odbornou mysliveckou zkoušku”.
Zcela nově je navrhována “Myslivecká rada ministra zemědělství”. K provedení zákona o myslivosti je navrhováno vydat celkem 12 prováděcích předpisů, které by podrobně řešily mysliveckou problematiku.
Předkládaný návrh věcného záměru zákona o myslivosti lze považovat za kompromisní řešení a po dopracování a odstranění některých nedostatků, které má ostatně každý návrh, by mohl vyřešit problém v myslivecké legislativě.
Doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.
Zdroj: Svět myslivosti, 1. 4. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.05.2025 14:25