Lze očekávat zvýšení stavů sluky lesní?
1. 4. 2001 | Myslivost
Těžko bych uměl v pro mě fascinující přírodě upřednostnit jeden živočišný druh před jiným. Přesto by to ale vyhráli opeřenci, všichni - od střízlíčka až po dropa. Mají pestřejší život, ten mě přitahuje. Na pomyslných stupních vítězů by vedlo tetřevovitých byly i sluky. Jejich stavy jsou stále více žalostnější.
Doslova bolí, setkám-li se někde s "panem Chytrým", který ví, že za všechno mohou naši myslivci. Naštěstí to nebývá často. Velmi dlouho před tím, než byl u nás lov sluk zakázán, se razila tendence, aby myslivec ulovil nejvýše jednu sluku za sezonu. Tradice velela, aby se na první sluku nestřílelo, mnohdy táhla jedna jediná za celý večer. Ani konzumace ptáka velikosti hrdličky nikoho nepřitahovala. Většina myslivců si uměla výstřel odpustit a spokojil se s pobytem v probouzející se jarní přírodě.
Z biologie sluky vyplývá, že na večerním tahu byli loveni téměř vždy kohoutci, naopak největší ztráty vznikaly v zimovištích sluk, tedy hlavně v zemích kolem Středozemního moře a v státech Severní Afriky. Náš odstřel nemohl stavy sluk ovlivnit. V jižních zemích navíc v té době vzrostl počet myslivců, čímž se zvýšil i odstřel sluk již proto, že tyto země jsou na ostatní zvěř chudé. Z celkového průměrného ročního úlovku sluk (3,7 mil. kusů) připadalo na celou tehdejší naši republiku (včetně Slovenska) 0,12 %. Rakušané ulovili 0,10 %, Maďaři 0,06 % z celé sumy. Pro názornost přikládám tabulku se zprůměrovanými odstřely sluk v letech 1970-80, tedy z doby, kdy i my jsme odstřelem stavy "ovlivňovali".
Na ochranu sluk by musely všechny země přijmout alespoň přibližně stejná opatření, pak by mohla být snaha účinná. Nejvíce decimují stavy sluk naháňky se psy ve Středomoří. Naháňky byly u nás zakázány před více než polovinou století. Zdůrazňuji, že se plně stavím na ochranu sluky, tedy za zákaz lovu. Kdybych však měl sám sobě odpovědět na otázku, čeho jsme zákazem lovu docílili, rozdělil bych odpověď na dvě části - z hlediska etického - maximum, z hlediska zachování stavů bych již tak kategorický nebyl.
Země | Počet průměrně ulovených sluk | Počet myslivců |
Lucembursko | 100 | 2 600 |
Finsko | 750 | 275 000 |
NDR - tehdejší | 100 | 39 500 |
Albánie | 1 000 | ? |
Švýcarsko | 1 500 | 34 000 |
Maďarsko | 2 200 | 30 000 |
Maroko | 3 000 | 26 000 |
Švédsko | 4 000 | 286 000 |
Rakousko | 4 000 | 100 000 |
ČSSR - tehdejší celá! | 4 750 | 120 000 |
Bulharsko | 4 800 | 83 000 |
Alžírsko | 5 000 | ? |
Norsko | 6 500 | 140 000 |
Tunis | 7 500 | 7 900 |
Jugoslávie | 9 000 | 198 000 |
Holandsko | 10 000 | 37 000 |
Belgie | 12 500 | 29 000 |
Polsko | 13 200 | 260 000 |
NSR - tehdejší | 17 400 | 39 000 |
Rumunsko | 22 000 | 52 000 |
Dánsko | 23 000 | 164 000 |
Turecko | 130 000 | 3 000 000 |
Řecko | 30 000 | 260 000 |
Pyrenejský poloostrov | 75 000 | 1 300 000 |
Britské ostrovy | 150 000 | 666 600 |
SSSR (tehdej.) evropská část | 750 000 | 1 300 000 |
Itálie | 1 000 000 | 1 600 000 |
Francie | 1 500 000 | 1 850 000 |
Václav HAVELÍK
Zdroj: Myslivost, 1. 4. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.05.2025 14:10