Podle EK by zásadní reforma zemědělské politiky zkazila rozšířen

Podle EK by zásadní reforma zemědělské politiky zkazila rozšíření

Volání po rychlé a zásadní reformě společné zemědělské politiky EU pod vlivem nynějších epidemií BSE a slintavky-kulhavky nemá podle názoru Evropské komise racionální jádro a ohrožuje tempo rozšíření unie. Exekutiva EU se přiklání k názoru, že je třeba napřesrok provést plánovanou revizi některých aspektů této politiky a případné radikální kroky nechat na rok 2006. "Pokud by výrazně zesílil tlak na prudkou reformu, která by se vymykala tomu, co bylo dohodnuto na jaře 1990 v Berlíně, mohl by termín východního rozšíření být zpochybněn. Nedovedu si představit, že bychom se dokázali během roku 2002 na reformě domluvit," řekl Corrado Pirzio Birolli, šéf kabinetu zemědělského komisaře Franze Fischlera. "Zevrubná reforma by trvala několik let. Byl by to takový konflikt, takový tanec, že rychlé rozšíření by vzalo zasvé," pokračoval. Připomněl, že na příští rok plánuje EU kromě uzavření jednání s kandidáty a revize zemědělské politiky také dokončení dalšího, velmi těžkého kola liberalizačního jednání v rámci Světové obchodní organizace. "Loďku netřeba přetěžovat. Jinak se potopí," varoval. Při dohadování finančního výhledu EU na období 2000-2006 bylo v Berlíně dohodnuto, že v roce 2002 se provede přehodnocení režimu podpor vyplácených pěstitelům obilí a výrobcům hovězího masa; komisař Fischler chce také upravit systém národních kvót pro výrobu mléka. Cílem je učinit další drobný krok od dotací k jiným formám podpor, nikoli však obrátit celý systém naruby; na finančních stropech se nic měnit nebude. Společná zemědělská politika EU (SZP), do níž směřuje 50 procent jejího rozpočtu, je předmětem stále většího sváru. Země, jež s ní tradičně nesouhlasí, například Británie, ji považují za jeden ze zdrojů nynějších potíží, protože podněcovala k intenzifikaci výroby a nepřímo tak podporovala takové nešvary, jako je zkrmování masokostních mouček býložravci. Její stoupenci naopak tvrdí, že EU v rámci SZP nikdy nenařizovala, co mají zvířata žrát. Právě díky jejím předpisům byla EU mnoho let prosta jakýchkoli nemocí; nákaza slintavky a kulhavky se podle nich šíří nikoli kvůli existenci SZP, ale protože jednotný vnitřní trh podněcuje k oběhu zboží včetně živých zvířat. "Hlavním důvodem je fungování moderní ekonomiky, zvyšování efektivnosti, otevírání trhů nejen uvnitř EU, ale i navenek, nízká cena dopravy. Lidem se dnes vyplatí dopravovat zvířata na jatka do značné vzdálenosti a nakupovat je z dalekých končin - dnes už se ví, že do Británie byla slintavka zavlečena z JAR. Než se to zjistilo, nakažená zvířata kolovala po celé zemi," tvrdí Pirzio Biroli. Přiznává ovšem, že 80 procent pomoci ze SZP směřuje jen do 20 procent zemědělských hospodářství, která tak bohatnou a zvyšují intenzitu výroby. Státy, které tento systém kritizují, však podle jeho slov v minulosti nesouhlasily s navrhovanými změnami, zejména s přesunem těžiště do rozvoje venkova a ekologicky šetrného hospodaření. "Německo, které dnes tolik mluví o nutnosti změn, nezavedlo ani dobrovolnou modulaci, která umožňuje na národní úrovni ovlivňovat evropské podpory, například ve prospěch praktik příznivých pro životní prostředí." Komise plánuje podle jeho slov revizi roku 2002 tak, aby se časově shodovala s ukončením přípravy pozičních dokumentů vůči kandidátským zemím a mohla se do nich promítnout - orientačním termínem je červen 2002. Pak bude možné do prosince dokončit vstupní rozhovory a také uzavřít jednání v WTO. Teprve potom bude vhodná doba na přípravu zásadních změn, které podle Fischlerových představ musejí podnítit rozvoj venkova, učinit ho přitažlivým, tedy mít daleko širší záběr než jen podporu zemědělské výrobě.