Wallströmová z jednání s Bushem o klimatu zklamaná a znepokojená

Hluboce zklamaná a velmi znepokojená je evropská komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová z jednání ve Washingtonu o přístupu USA k omezování emisí skleníkových plynů. Wallströmová dnes potvrdila, že není naděje, že by USA změnily názor a přece jen ratifikovaly Kjótský protokol o omezování emisí skleníkových plynů. EU ale nepočítá s ekonomickými sankcemi proti USA ani s bojkotem amerického zboží. Wallströmová a ministři životního prostředí Švédska a Belgie se vydali do USA, když nový prezident USA George Bush oznámil, že Washington neratifikuje protokol z Kjóta, který zavazuje průmyslové státy, aby do roku 2012 snížily v průměru o 5,2 procenta emise skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990. "Nečekali jsme, že změníme jejich názor ... ale byli jsme hluboce zklamáni a stále jsme velmi znepokojeni," řekla dnes Wallströmová. "Jejich poselství bylo zcela jasné: neratifikují Kjótský protokol," dodala. USA ale podle ní připouští důležitost mezinárodních jednání o této otázce a zúčastní se červencové konference OSN o změně klimatu v Bonnu. "Uznávali problém změny klimatu jako takový a nezpochybňovali vědecká zjištění," řekla Wallströmová. "Slovo Kjóto se stalo pro americkou vládu jakýmsi neslušným výrazem," dodala. USA podle ní revidují svou politiku na tomto poli. Komisařka připustila, že se USA stáhly zpět poté, co Bushův výrok vyvolal neutuchající rozhořčení světové politické scény. Bush prohlásil, že dohoda z roku 1997 není pro USA ekonomicky výhodná. "Nemají přesné údaje, do jaké míry by to poškodilo americkou ekonomiku," řekla ale Wallströmová. Američtí zákonodárci tvrdí, že prezident jen vyšel vstříc názorům americké veřejnosti, jež považuje kjótskou dohodu za neefektivní, nespravedlivou a ekonomicky katastrofální. Protokol prý stejně nikdy neměl šanci na ratifikaci zákonodárci USA. Wallströmová potvrdila odhodlání EU pokračovat v ratifikaci protokolu. "Je to jediný existující mezinárodní rámec, který máme," řekla komisařka. Dodala, že je zatím brzy na spekulace, zda USA přijdou s vlastní iniciativou týkající se ochrany klimatu a zda by se do ní měla EU zapojit. Firmy USA oproti evropským podnikům ekonomicky zvýhodní fakt, že nebudou muset přijímat opatření na omezení emisí skleníkových plynů. Právě z tohoto důvodu hrozí nebezpečí, že další země by mohly následovat demotivujícího příkladu USA. Wallströmová připustila, že americká neúčast oslabí naplňování dohody. USA, kde žije pět procent světové populace, se na světových emisích skleníkových plynů podílí 30 procenty. Trojka EU dál zamíří do Ruska, Číny, Íránu a Japonska, aby získala spojence v boji proti globální změně klimatu nyní, když jej postoj USA zkomplikoval. Kanada už EU podporu vyjádřila.