ČR nahlásila unii, že její podniky na tom nejsou hůře než unijní
5. 4. 2001 | ČTK
Teplárnu v Přerově nahlásila Česká republika Evropské unii jako jediný podnik, který nebude v roce 2007 splňovat náročné požadavky směrnice IPPC, tedy zákona EU o integrované prevenci a kontrole znečištění. Je to podstatně méně, než původně Praha předpokládala, méně, než kolik napočítali ostatní kandidáti, a také méně, než zřejmě ohlásí řada členských zemí. "Jsme samozřejmě rádi, že ČR podstatně snížila předpokládaný počet podniků, které nebudou směrnici plnit, a i u toho jediného zkrátila žádost o přechodné období z pěti na tři roky. Doufáme jen, že české úřady nepodcenily výzvu, kterou převzetí a aplikace této směrnice představuje," řekl Magnus Gislev, který má v generálním ředitelství Evropské komise pro životní prostředí tuto problematiku na starosti. Směrnicí IPPC přešla ochrana životního prostředí v EU do nové etapy. Průmyslové a zemědělské podniky jí pokryté, tedy naprostá většina, musejí ke svému provozování dostat zvláštní povolení vydávané zmocněnými národními úřady, které své posouzení zakládají na principu "nejlepších dostupných technologií". Působení provozu z hlediska dopadu na životní prostředí je posuzováno komplexně - v úvahu se bere znečištění vody, vzduchu, půdy, produkce odpadů, míra využití surovin, energetická úspornost, hlučnost, rizikovost a podobně. Zatímco podniky uváděné nově do provozu nebo rekonstruované musejí směrnici odpovídat od roku 1999, pro již existující provozy bylo dohodnuto v rámci EU přechodné období do roku 2007. To bude platit také pro zařízení ve vstupujících členských zemích, pokud si nedohodnou odklady podobné tomu, jaký ČR žádá pro přerovskou teplárnu. Podle Gisleva vidí EK zatím lépe do karet kandidátským zemím než členským státům; v rámci jednání o kapitole "životní prostředí" museli adepti s barvou ven, zatímco členové mají ještě téměř rok na to, aby do Bruselu nahlásili, kolik jejich podniků směrnici neplní. Gislev odhaduje, že v malých zemích to bude kolem 500 provozů, ve velkých pak kolem pěti tisíc, v Německu až 10.000. Mnohé z nich se ocitnou v roce 2007 v situaci, kdy nedostanou povolení k další výrobě. Řecko, Španělsko, některé německé země, belgické Valonsko, Lucembursko a Irsko ještě směrnici nepřevedly dokonale do svých právních řádů. Jinde ji už začali uplatňovat - Británie se potýká napřed s papírenským průmyslem, Německo zase v jednotlivých resortech vytipovává ty fabriky, které nejvíce znečišťují. Náklady na přizpůsobení provozů, případně jejich uzavření, jsou odhadovány na miliardy, ba desítky miliard eur. Česká republika spočítala, že na jejím území se IPPC musí přizpůsobit 1540 podniků. Státní rozpočet bude nový režim stát do roku 2003, kdy by měl platit příslušný zákon, zhruba 83 miliónů korun - hlavní investice půjdou do personálu úřadů, které budou vydávat příslušná povolení, sledovat "nejlepší dostupné technologie" a provádět kontroly. Průmysl přijde splnění podmínek IPPC na 70 miliard korun. Dlouhodobě bude uplatňování směrnice přínosné - projeví se v podstatném snížení emisí všeho druhu, v úsporách energií a surovin, v recyklací odpadů, nehledě na využití vynálezů, patentů a výsledků vědeckého výzkumu. Podle Gisleva nebylo snadné napřed členským a poté kandidátským zemím vysvětlit úplně novou filozofii směrnice IPPC, která spočívá na značné decentralizaci povolovacích a kontrolních úřadů, jejich těsné spolupráci s provozovateli podniků a na vysoké odpovědnosti managementu. "Jde nám o neustálý dialog s provozovateli, o budování důvěry na lokální a regionální úrovni, nikoli o vertikální diktát," řekl Gislev, podle něhož tato metoda zrovna neodpovídá tradici v postkomunistických zemích. Pro Českou republiku a další uchazeče zavedla Evropská komise "twinning", tedy vyslala do těchto států experty z členských zemí, kteří mají s IPPC už nějaké zkušenosti. Za hlavní považuje rychlý výcvik domácího personálu a jeho napojení na konzultační síť IMPEL pro výměnu informací, zkušeností a rad včetně "nejlepších dostupných technologií" ve všech oborech. "Zatím je předčasné předpovídat, jak si kandidátské země budou počínat při naplňování této obtížné směrnice. Některé však, včetně ČR, už vedou debatu s podniky, což je povzbudivé. Jednání o vstupu je donutilo k intenzívnější přípravě, než k jaké jsme přiměli členské státy," řekl Gislev. ČR předpokládá, že kapitola "životní prostředí" se vrátí do vstupního jednání v květnu nebo v červnu a že bude možné ji předběžně uzavřít. Směrnice IPPC bývala dlouho považována za hlavní oříšek, dnes se těžiště problémů vrátilo do ochrany vod.
Zdroj: ČTK, 5. 4. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.05.2025 13:22